Kniha JAM (Jihlavský architektonický manuál), kterou vydala příspěvková organizace města Brána Jihlavy, usiluje o ocenění na Frankfurtském knižním veletrhu, který se koná v říjnu. JL o díle hovořily s Filipem Kochanem, koordinátorem JAM.
Kdy vás napadlo přihlásit knihu JAM do soutěže o mezinárodní cenu DAM, prestižní ocenění za nejlepší architektonické knihy roku?
Už v průběhu grafického zpracování ve studiu PIXLE jsme uvažovali o tom, že by kniha měla ambici uspět také v některé z knižních soutěží. Její vizuální stránka je výrazná a od začátku jsme ji vnímali jako jeden z jejích silných aspektů.
Takže už v průběhu vydávání?
O možnosti přihlásit knihu do soutěže o cenu DAM jsem se dozvěděl od kolegyně z Muzea města Brna Lucie Valdhansové, která se věnuje Brněnskému architektonickému manuálu. Bylo to právě v době, kdy se kniha vyráběla v tiskárně a současně jsme připravovali její křest ve Stříbrném domě. Na přihlášení tedy došlo až v závěrečné fázi, ale myšlenka prezentovat knihu i v mezinárodním kontextu vznikla podstatně dříve.
Ovlivnila přihlášení do soutěže skutečnost, že hostující zemí letošního Frankfurtského knižního veletrhu je Česká republika?
Přímo ne, ale je samozřejmě příjemné, že Česká republika zde letos vystupuje v této pozici. Věřím, že zvýšený mezinárodní zájem o českou knižní a kulturní produkci může být pro JAM určitým bonusem.
S jakými ambicemi jste knihu do soutěže vyslali?
Samozřejmě bychom rádi pomýšleli na nejvyšší příčky. Myslím, že JAM má několik atributů, které jí mohou v mezinárodní konkurenci pomoci. Je specificky koncipovaná, pracuje s kvalitním současným i historickým obrazovým materiálem a výraznou grafickou úpravou. Za důležitý považuji také historický výzkum, který vznik knihy provázel.
Překvapením pro Jihlavany jistě musí být snímky americké fotografky…
Ano, podařilo se například získat licenci na fotografie významné americké fotografky Margaret Bourke-White z její návštěvy Jihlavy v roce 1938. Její jihlavské působení dosud nebylo podrobněji zmapováno, a právě podobné objevy mohou být zajímavé i pro zahraniční publikum.
Kdy se dozvíte, zda kniha u poroty uspěla?
Porota zasedala 13. srpna, takže nyní už jen čekáme na výsledek a jsme samozřejmě zvědaví, jak kniha v mezinárodní konkurenci obstála. Vyhlášení proběhne 7. října 2026 přímo na Frankfurtském knižním veletrhu a je připraven i přímý přenos ze slavnostního večera.
Za dílem stojí úctyhodné množství práce, takže cena knihy – zhruba 1700 Kč - je pochopitelná. Přesto je to suma, která může být pro mnohé jihlavské patrioty příliš vysoká. Mohou si říct, že řadu informací najdou zdarma na webových stránkách JAMu…
Brána Jihlavy je příspěvkovou organizací města, a právě díky veřejné podpoře můžeme knihu nabídnout za současnou cenu. Bez tohoto příspěvku by její prodejní cena musela být ještě výrazně vyšší.
JAM je výsledkem několikaletého badatelského úsilí a práce velkého množství lidí – autorů textů, historiků, fotografů, grafiků a dalších odborníků. Součástí přípravy bylo také vyhledávání a zpracování archivních materiálů, získávání licencí k fotografiím a další odborná práce, která není na první pohled vidět. Knihu proto nevnímám pouze jako soubor informací o architektuře Jihlavy, ale také jako reprezentativní a do značné míry sběratelskou publikaci.
Část informací ale na vašem webu je.
Je pravda, že část textového obsahu vychází z informací dostupných na webových stránkách. Rozdíl je ale především v obrazovém materiálu, jeho výběru a celkovém zpracování. Některé fotografie publikované v knize na webu vůbec nejsou.A samozřejmě je tu i samotný charakter knihy. Web je praktický nástroj, který člověk používá při hledání konkrétní informace. Kniha má jinou hodnotu – můžete si ji uložit do knihovny, vracet se k ní, listovat jí a vnímat ji jako fyzický dokument o městě.
Závěrem: Jak složité bylo rozhodování, co do knihy zařadit a co už se vzhledem k rozsahu publikace do ní nedostane?
Výběr obsahu patřil k nejnáročnějším částem celého procesu. Na začátku vznikla základní představa, jak Jihlavu architektonicky a urbanisticky uchopit. Ta se v průběhu práce několikrát proměňovala a teprve postupně se ustálila výsledná koncepce. Následovalo zpracování textové části a paralelně výběr a kompletace obrazového materiálu. Materiálu přitom bylo výrazně více, než se do jednoho svazku mohlo vejít. Řada architektů, staveb a celých částí města stále čeká na podrobnější zpracování.
Které to kupříkladu jsou?
Týká se to například Bedřichova nebo některých měšťanských domů v historickém centru. Kdybychom chtěli zahrnout vše, co by si podle nás zasloužilo pozornost, nevznikla by jedna kniha, ale pravděpodobně dva svazky. I samotným rozsahem jsme se dostali téměř na hranici toho, co je ještě pohodlné pro běžné čtení a používání knihy. Proto bylo nutné průběžně zvažovat, co je pro výsledný celek skutečně nejdůležitější.
Co se tedy do knihy nevešlo?
Z obrazového materiálu se například nedostaly portréty architektů a stavitelů ani výběr jejich dalších realizací. U jednotlivých staveb by bylo zajímavé pracovat též s typickými půdorysy a řezy, které by umožnily lépe pochopit jejich architektonické řešení. Větší prostor by si zasloužily také fotografie zachycující každodenní život ve městě… Kniha je tedy do určité míry také výběrem a zároveň pozvánkou k dalšímu poznávání Jihlavy. Rozhodně v ní není řečeno všechno – a ani nebylo možné, aby bylo.
MgA. FILIP KOCHAN při křtu knihy JAM.
Foto: archiv JAM
Autor: Petr Klukan
