Trans naturalis tedy překonává přírodu, možná i naše chápání. Jde tedy o jakousi fúzi světů, ke které nacházím paralelu v obrazech. Obraz se stává jakýmsi volným prostorem pro metafyzické úvahy. Trans naturalis je vlastně snahou malířsky uchopit fyzicky neuchopitelné fenomény a nezměřitelné metafyzično. V obrazech reflektuji pohled na lidský stav bytí a nebytí. V obrazech se vyskytuje tématika smrti, prázdnoty či zanechání otisku stop po existenci člověka a společnosti. Ačkoliv v mých plátnech se nenachází lidská figura, přítomnost člověka je zde projektována do obrazů pomocí zástupných symbolů, květin a rostlinných vzorů. V současné době pracuji na několika cyklech, z kterých bych také rád vybral některé obrazy pro tuto výstavu. Cykly jako: Herba vacui – rostliny prázdnoty a smrti, cyklus Acanthus callimachu – příběh Callimacha a akantu, jež se postupem času stává vyprázdněnou abstraktní strukturou a cyklus Echo Narcissus. Převážně pracuji s rostlinnými motivy, které požírající své vlastní prostředí, nebo vlastní obraz. Obrazy odkazují k úvahám o prázdnotě. A to k prázdnu, které nastane po uhynutí smyšleného druhu rostliny. Rostliny jsou jakousi rostoucí prázdnotou, připomínkou smrti, která může být i oním prázdným místem, kam nemůžeme nahlédnout.
Vlastimil Nenadál