Via Czechia
Síť dálkových stezek propojujících krajní body ČR. Českomoravská stezka vede přes Vysočinu a protíná Jihlavu od severu k jihu po historické hranici Čech a Moravy
Síť dálkových stezek propojujících krajní body ČR. Českomoravská stezka vede přes Vysočinu a protíná Jihlavu od severu k jihu po historické hranici Čech a Moravy
Celkem 6 stezek sítě Via Czechia vede napříč zemí, středem, pohraničím i po historických hranicích. Jsou vyznačeny samostatně pro pěší putování, cykloturistiku, přejezdy na lyžích a vodácké splouvání. Dohromady měří více než 10 000 kilometrů, skýtají tedy téměř nekonečné možnosti poznávat celoročně českou krajinu, přírodu, památky nebo poutní místa.
Českomoravská stezka vede po historické hranici Čech a Moravy vymezené v polovině 19. století (platila přibližně 100 let až do roku 1949). Trasa spojuje dva trojmezné body – na severu je to trojmezí Čech, Moravy a Polska, ležící v těsné blízkosti vrcholu Králického Sněžníku a pramene Moravy; na jihu je to trojmezí Čech, Moravy a Rakouska nedaleko Slavonic. Českomoravská stezka rovněž sleduje hlavní evropské rozvodí, oddělující úmoří Černého a Severního moře.
Základní pěší varianta Českomoravské stezky měří 345 km a je rozdělena na 18 denních etap s průměrnou délkou 20 km, vždy s možností ubytování pod střechou. Trasa je rovněž vhodná pro putování na kole, cyklistická varianta Českomoravské stezky měří 331 km a lze ji zvládnout za 5-7 dní.
Uprostřed Kraje Vysočina leží jeho krajské město Jihlava. Větší část se nachází na Moravě, v Čechách se rozkládají místní části Antonínův Důl, Heroltice, Pávov, Staré Hory, Zborná a větší část Bedřichova.
Historickou hranici označují 4 hraniční kameny, tzv. hraničníky. Jsou to čtyři zachovalé čtyřboké jehlany, mají stejnou výzdobu i tvar, vybíhají z hranolových soklů, na protilehlých stranách mají dva výrazné reliéfy heraldických znaků Čech (český lev) a Moravy (moravská orlice). V roce 1750 je nařídila vystavět Marie Terezie, čímž rozřešila spory o přesné vymezení česko-moravské hranice severně od řeky Jihlavy.
.avif)
.avif)
Trasu po českomoravské hranici je možné projít pěšky i projet na kole. Etapy jsou vhodně rozdělené tak, abyste si užili krásnou kopcovitou krajinu Vysočiny i místa a památky, které trasu lemují.
Výlet na kole měří 73 km, dá se zvládnout za 5 - 6 hodin. Vysočinský úsek trasy vede ze Žďáru nad Sázavou přes Polnou, Jihlavu a dále do Třeště.
Pěší výlet měří 81 km, je rozdělen do 4 celodenních etap. Ze Ždáru do Matějova, z Matějova do Polné, z Polné do Jihlavy a z Jihlavy do Třeště.
.avif)
