Konference Jihlava, hudební mapa Vysočiny a Gustav Mahler
Jihlava, Stříbrný dům, Masarykovo náměstí 21
Doba trvání: 8:00–17:00
Vstup zdarma. Na konferenci je nutné se z důvodu omezené kapacity sálu předem registrovat na e-mail: jana.petrujova@jihlava-city.cz
Jihlava má bohatou historii a především bohatou hudební tradici. Konference v souvislostech představí osobnosti, které jsou spojeny s Jihlavou a významným způsobem se zapsaly do dějin města nebo dějin hudby obecně. Řeč bude o Pavlu Speratovi, Pavlu Vranickém, Hansi Brückmüllerovi a Gustavu Mahlerovi. Jedna z přednášek bude věnována hudební spolkové činnosti v Jihlavě. Na závěr bude představena dosud nepublikovaná korespondence, která dokumentuje Mahlerovu kariéru, poměry v rodině, nemoci a smrt rodičů a problémy se sourozenci Aloisem, Ottou, Justinou a Emmou, o něž se Mahler po smrti rodičů staral a jejichž dědictví spravoval.
Program:
8.00–8:30 prezence
8:35
Úvodní slovo primátor statutárního města Jihlavy Petr Ryška
Obsahová část konference – souvislosti Jana Petrůjová
1. blok 8:45–12:15
8:45–9:30
Anna Pečinková, Moravská zemská knihovna Brno
Luterský kazatel Pavel Speratus (1484–1551) a jeho význam nejen pro Jihlavu
Příspěvek se bude věnovat životu Pavla Sperata, prvního luterského kazatele v Jihlavě. Poukáže na nejen na jeho jihlavské působení, ale také na další osudy, díky kterým ho můžeme považovat za pozoruhodnou osobnost v kontextu evropské reformace. Speratus byl mimo jiné autorem textu několika duchovních písní, dodnes zpívaných.
9:30–10:15
Daniel Bernhardsson, badatel a přední odborník na dílo P. Vranického (Švédsko)
Hudební zobrazení bouří v orchestrálních skladbách Pavla Vranického
Přednáška představí osobnost Pavla Vranického (1756–1808), rodáka z Nové Říše, který působil ve Vídni, představí mezinárodní projekty spojené s jeho jménem, 20 let badatelské činnosti a na závěr téma „symfonické bouře“ v jeho díle. Bude doplněna i o hudební ukázky z Vranického děl. Přednáška bude z angličtiny simultánně tlumočena do češtiny.
10:15–10:45 – cofeebreak
10:45–11:30
Ondřej Pivoda, muzikolog, kurátor Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea
Ze vzpomínek a osudů Mahlerova jihlavského současníka Hanse Bruckmüllera
Mezi mahlerovskými badateli je Hans Bruckmüller (1862–1940) připomínán jako jeden z jihlavských současníků mladého Gustava Mahlera a hojně jsou citovány jeho vzpomínky Aus Gustav Mahlers Jugendzeit, které uveřejnil roku 1932 v německém vlastivědném periodiku Igel-Land. Až doposud bylo o životě a působení jihlavského rodáka Hanse Bruckmüllera známo velice málo. V Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea byla před třemi lety objevena Bruckmüllerova pozůstalost, což umožnilo podrobněji zpracovat a popsat život a dílo tohoto skladatele (žáka Franze von Suppé a Antona Brucknera), citeristy, klavíristy, sbormistra a organizátora německého hudebního života v Jihlavě, Litovli a Brně. V Bruckmüllerově pozůstalosti byl také nově objeven strojopis vzpomínek na Gustava Mahlera, které Bruckmüller pronesl v brněnském rozhlase v roce 1931. Oproti publikovaným vzpomínkám je strojopis podrobnější a obsažnější a Bruckmüller v nich reflektuje nejen společné muzicírování a hudební zážitky, ale i Mahlerův tehdejší vztah k ženám.
11:30–12:15
Renata Pisková, ředitelka MZA – Státní okresní archiv v Jihlavě
Hudební spolky v 19. století v Jihlavě
Počínající hospodářský rozvoj města v první polovině 19. století byl provázen zvýšenou společenskou aktivitou, jež se projevila v utváření řady zájmových spolků (vzniká Musik-Verein). Rozvoj aktivit v kulturní oblasti pokračuje i po roce 1848. V roce 1852 je ustanoven Mužský pěvecký spolek (Männergesangverein) a to zásluhou příslušníků vzdělaného měšťanstva a osvícené aristokracie, zejména pak Heinricha Fischera, jeho pozdějšího uměleckého vedoucího a dlouholetého sbormistra. Jím utvářené hudební prostředí dalo vyniknout mnoha talentům, za něž mluví především osobnost Gustava Mahlera či Hanse Bruckmüllera. Neodmyslitelnou součástí hudebního života Jihlavy, coby posádkového města, se stávají i vojenské kapely. Kromě hudebních se formují i další uskupení a spolky, např. tělocvičné, čtenářské a další.
12:15–12:30 diskuse
12:30–14:00 – občerstvení na Stříbrném domě
2. blok 14:15–16:30
Úvodní slovo náměstek primátora statutárního města Jihlavy Richard Šedivý
14:15–15:00
Jiří Štilec I muzikolog, HAMU Praha, člen Společnosti Gustava Mahlera
Mahler jako dirigent a jeho vazby na českou hudbu a české hudební skladatele
Přednáška se zabývá všemi aspekty vztahu Gustava Mahlera k českému prostředí. Ukazuje na jeho rodinné, regionální i jazykové zázemí v Jihlavě a na Vysočině a zabývá se vztahem dirigenta Mahlera k české hudební tvorbě včetně statistiky provádění děl českých autorů – B. Smetany a A. Dvořáka. Vychází i ze vzpomínek J. B. Foerstera a samozřejmě se zabývá i jeho působením v Praze a světovou premiérou Symfonie č. 7. Ukazuje i na historii recepce Mahlerovy tvorby ve dvacátém století v českém prostředí.
15:00–15:45
Jana Součková I muzikoložka, kurátorka Domu Gustava Mahlera
Hudební dědictví Jihlavy a Gustav Mahler, místa jeho veřejných vystoupení
Počátky hudební tradice Jihlavy sahají do dob založení hlavních kostelů v polovině 13. století a s tím souvisejícími podmínkami pro rozvoj církevního zpěvu a provozování instrumentální hudby. Nejvýznamnějším hudebním počinem města druhé poloviny 16. století byl mistrovský zpěv, na jehož základech stavěla i hudební vzdělanost a vyspělost kulturního života 19. století. Pro formování hudební osobnosti Gustava Mahlera mělo prvních patnáct let života v Jihlavě inspiračně klíčový význam. Mahlerova syntetizující muzikálnost byla rozvíjena v jazykově i nábožensky smíšeném prostředí, prostoupeném intonacemi české i německé lidové hudby, židovskými prvky a vojenskou dechovkou. Místa Mahlerových uměleckých začátků lze vystopovat v dobovém tisku a archivních fondech jako stálou připomínku interpretační tradice města.
15:45–16:30
Alena Jakubíčková I tlumočnice a překladatelka
Překlad Mahlerovy korespondence s ukázkami z knihy Liebste Justi. Briefe an die Familie.
V roce 2006 vyšla v německém nakladatelství Weidle Verlag publikace zahrnující přes 500 dopisů ze sbírky Mahler-Rosé-Collection, jež obsahuje korespondenci mezi Gustavem Mahlerem, jeho rodiči a sourozenci. Převážná část těchto dopisů byla adresována Mahlerově sestře Justině. Rakouský muzikolog Helmut Brenner, který tuto korespondenci chronologicky správně seřadil a opatřil kritickými poznámkami, proto publikaci nazval Liebste Justi. Briefe an die Familie. Pro překlad byly vybrány ty nejpodstatnější dopisy, dokumentující Mahlerovu kariéru, poměry v rodině, nemoci a smrt rodičů a problémy se sourozenci Aloisem, Ottou, Justinou a Emmou, o něž se Mahler po smrti rodičů staral a jejichž dědictví spravoval.
16:30 – závěrečná diskuse a závěr konference, občerstvení
Konferenci pořádá statutární město Jihlava ve spolupráci s Bránou Jihlavy, příspěvkovou organizací.
www.jihlava.cz #DoJihlavy
.avif)
